Arakain
Album • 1996
To jsme my, který zkoušíme nápady jsme to my, kdo chce zbourat to prázdno v lidech To jsme my, který měníme zásady jsme to my, kdo chce najít v každým trochu štěstí To jsme my, starý trhači fáborů jsme to my, kdo chová se vždycky jinak To jsme my, sbírka pochybnejch názorů jsme to my, samozvaný hledači štěstí To o co jde to není přece pozlacený jmelí To o co jde to není jenom nekonečný snění jenom snění Jsme zapálený, okouzlený, předurčený poskládat střípky v duši Omámený, odsouzený k přesvědčení o síle kterou tušíš Jen rukou chtěl bys mávnout To jsme my, máme vlastní zákony jsme to my, kdo tě nutí přiznat si jak žiješ To jsme my, možná tak trochu bláhový jsme to my, samozvaný hledači štěstí To o co jde to nejsou nade dveřma starý podkovy No o co jde tak zkuste aspoň jeden den být takový jako my Jsme zapálený... Vím je to věc nálady tím že stoupneš do řady dáš poznat jak svýho já se bojíš Vím je to dost divoký tím že měníš nároky dáš poznat jak před sebou si stojíš To o co jde... Jsme zapálený...
Submitted by Immortal — Apr 26, 2025
Zvláštní gang tichej sbor co nenosí kvér Místní šéf je velkej mág a eskamotér S.O.S významný S.O.S ozve se jen záznamník Myslí, že tě znají, tak si pustí žilou Myslí, že ti rozumí, daj ti celou bílou Bláznivej klaun Ferdinand si hraje s mrtvou žábou usmívá se deviant vajgly voní trávou Prázdnej bank krutej smích ho nenaplní Vlídnej král je bez žezla a bez koruny S.O.S...
Submitted by Grave666 — Apr 26, 2025
Nazdar co máš na srdci pivní lokaji jsi jak kolovrátek Brzdi s tou svou onucí nebo půjdem ven tam ti to spočítám Už dost bylo nesmyslů blbejch dohadů jestli je dnes pátek Koukej nejsem žádnej vůl víš co v tenhle den člověk dělat má Každej má svůj nápoj Bohů Vodku, Becher nebo Jim Beam Fernet a zelenou k tomu pivo rumem zapíjí Páteční flám jen se přidej k nám ještě nechcem domů Páteční flám co bys ho nedotáh Páteční flám tak se přidej k nám ještě nechcem domů Páteční flám zas budeme spát v botách Nazdar nech si řeči svý o tom co se smí teď už bez poznámek Brzdi nejsme za chytrý vždyť se dohodnem proč se zavíráš Tak dost jenom zacláníš přijmi pozvání dej si s náma džbánek Koukej to je k nasrání ber to obchodně vždyť si vyděláš Každej má svůj nápoj bohů... Páteční flám...
Submitted by The Void — Apr 26, 2025
Zámek je domov kterým bloudím po chodbách Dál jenom zbývá přejít závěrečnej práh Dvanáct pokojů všichni už znají pro oči zvědavý není to cíl jen ten poslední svůj obsah tají Léta třináctou komnatu strážíš hlídáš ukrytej klíč Půlnoc odbyla z obrazu scházíš odmykáš jako když víš že jsi pro mě vším Tisíce nocí která z nich je vlastně tvá Obrazy v síni v jednom dívka zakletá Dvanáct pokojů... Čekání u věčnejch dveří na tvůj soud Dobře víš že jsi mou třináctou komnatou
Submitted by NecroLord — Apr 26, 2025
Za vraždu dnes fešáckej kriminál za názor dřív jsi hořel na hranici To dějin běh všemu dvě strany dal každej má pocit že je přísedící Loutky na nitkách Soudí osud sám Tak jak táhne bloudíš šachovnicí ať si pěšák nebo bílej král Končíš prázdnej čekáš na krabici někdo pěšák jinej bílej král Lovec i zvěř vítězství nebo mat vždycky jsi jenom patník na krajnici Konec je všech nedá se o něj hrát ať už máš hrobku nebo šibenici Loutky... Tak jak táhne...
Submitted by NecroLord — Apr 26, 2025
Umaštěný vlasy mu řídnou špinavější sotva být může starej křivák páře svědectví ze švů pohaslý slávy V bufetech nádražních dneska hledá dávnej čas kdy říkával si Adrian chytá dech ptáš se proč žádná věda tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian Zbyl tady poslední z řady Vrak doby pomník obžaloby Zrezavělý lebky ti kývnou žalostný jsou na pásku z kůže druhou stranou tváře sobectví svojí rockový mámy Skvělý dny s partou jít to se žilo zápěstí zdobil náramek z pyramid podivný dědictví co z něj zbylo pro štěstí prsten z hadů kterej nejde roztavit Zbyl tady...
Submitted by Pestilence — Apr 26, 2025
Proč jsi vlastně postavil ty nekonečný schody s koncema do nebe a do hluboký vody Uprostřed jsi zastavil a sílu stoupat nemáš z pohledu pod sebe pro změnu strachy běláš Stojíš dál nejdeš jasný třeseš se vo nohy Platíš kam vejdeš za svý komplexy ubohý Při čem jsi se unavil bojíš se každý změny je z tebe lakomec a otrok vlastní ženy Jakoby ses popravil na cestě z práce domů a čekal na konec pod listím uschlejch stromů Němý a slepý ráno ubírá krátkej díl Přežít a projít bránou večer je cíl jenže den jsi zahodil Hluchýmu není dáno děláš že nelyšíš z hodin je nasbíráno tisíce dní který spánkem ledovým spíš Zlobí tě teď návaly do hlavy za vším je tvůj životní styl Z rebelskejch let pro svoje obavy prožil's jen půl jakej jsi byl Proč jsi vlastně postavil... Němý a slepý ráno...
Submitted by Immortal — Apr 26, 2025
Máš v očích plamínky záhady dáš úsměv pro trochu nálady znáš kouzlo kterým věci zlomíš proč slzy roníš Jseš mojí princeznou z obrázku věř můžem zahrát si na lásku chceš nic to není jen propast mámení sledkej pád do ní Cítím horkost tvou cítím Vratkej žár co souhlas znamená Svítíš jak hvězda na nebi svítíš možná se nebesa zřítí na moje ramena už padaj Pojď jsi jak motýlek v notýsku loď která uvízla na písku Hoď za hlavu všechno co bolí a nepovolí Jsou léta panen a medvídků jdou dnes už jinou máš nabídku Tvou hlavu změní ta propast mámení sladkej pád do ní Hladit vlasy tvý chci jenom hladit vlasy tvý Neříkej ne vždyť to se smí co tenhle dotyk napoví Tvý duši plyšový
Submitted by Iron_Wraith — Apr 26, 2025
Pusť mě dál lásko má nevydržím až do setmění vždyť ten tvůj nehlídá jen se neboj odhalení Nevnímá netuší že se kradu k tobě domů nikdo nás neruší vypustil jsem armádu slonů To co je na očích jako když není To co je největší a to mi věř Já jsem Hanibal Kdysi jsem neuspěl když jsem zkusil vyplenit Řím Přiznávám teď bych chtěl k tobě vejít poznat tvůj klín Okouzlen pokouším svoje štěstí to už tušíš Každej den nalíčím stovky pastí na tvojí duši To co je na očích... Útočím nemožný nevzdávám pochopíš co je můj autogram Útočím nemožný nevzdávám do citů vypálím monogram Hřebeny hor dokázat přejít využít chvil momentu překvapení V andělskej chór vzdechy se změní když tenhle cíl dojde svý neplnění
Submitted by NecroGod — Apr 26, 2025
Kočovnej rod proudí v žilách je to znát Dědičnej kód co se ozval tolikrát Jsi jak posedlá dravá holka smělá kdo tě osedlá vlčice osamělá Všeho užíváš vždycky napoprvé a pak utíkáš volá tě hlas krve Neumíš lhát rovnou říkáš nech mě jít Nezajímá tě cos mohla všechno mít Jsi jak posedlá...
Submitted by Dahmers Fridge — Apr 26, 2025
Fámy se táhnou jako zástup černejch vran kde se tu platí jak je cena vysoká Říkáte dobrý tak jsme došli ptám se kam snad vzal nás proud a studí voda divoká Kde komu účty skládá čeho se nedostává Bláznům víry Se svojí kůží chodit na trh bez ptaní ve válce růží hledat marný poznání Nevěšet hlavu maska úsměv smutnej klan nudit se v davu jeden z vás a přece sám Na co jde sáhnout co se zbortí do všech stran všechno co ztratíš nikdo víc ti nevrátí Přidáš se do hry potom poznáš je to klam někdo tě shodí jen se zády obrátí Kdo komu účty skládá...
Submitted by Nargaroth — Apr 26, 2025
Míváš svý krátký chvíle kdy tě znám tvý krámy veteš skvosty sádru porcelán Hlídáš mý noční cesty ke hvězdám poznámky dvojsmyslný rázem poslouchám Tuším nějakou zradu nečekej můj dík Tuším nějakou zradu proč ten smích co dáš mi na pomník Tuším nějakou zradu byl jsem sladkej fík Tuším nějakou zradu teď mi říkáš vážnej trpaslík Toulání ve snech něco napoví už dávno neslýchám tvý slova medový Soused se svou ženou ječí v podkroví za pár let budem možná taky takový Tuším nějakou zradu...
Submitted by Infernal Flame — Apr 26, 2025
← Go back to Arakain