Umění strachu

Nikdy mi nebude odpuštěno, neboť jsem zašel příliš daleko.<br/> Moc jsem mluvil a málo makal a tak jsem se propadl až na dno.<br/> Spadl jsem až dolů, do síní strachu, hubu mám plnou hlíny a prachu,<br/> z chodeb se line tlumené světlo, a pak mi došlo, že tohle je peklo.<br/> Ale zvyk jsem si rychle, jen co je pravda, na postupné chátrání tělesných schránek.<br/> Nejsou tu kruhy, koza, či hrazda a všemu šéfuje Karel Heřmánek.<br/> Tam dole v síních Lucifera, zjistil jsem, že je krásně teplo<br/> a velmi příjemná atmosféra a tam mi došlo, že ďábel je hovno.<br/> A že ti kteří ho stvořili a teď na něho flušou,<br/> stvořili na tomhle světě, to největší možný peklo.<br/> Tam v pekle mi došlo, že ďábel je hovno. Člověk ho srazil z trůnu.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Naše životy byly rozkrájeny těmi, kterým jsme je odevzdali,<br/> vrátili nám jen sračky, které teď žijeme.<br/> Bojíme se ceknout, aby nám i tohle nesebrali<br/> a tak se litujeme a přitom se smějeme.<br/> Oběšeni na vlastních snech a podřezáni vírou v lepší svět.<br/> Dostali jsme právo jedné jediné volby,<br/> můžem si koupit všechno, co chceme.<br/> Jsme mrtví, pohřbeni pod nánosem patosu a strachu<br/> Oběšeni na vlastních snech a podřezáni vírou v lepší svět.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Čekal jsem příliš dlouho, až budu moc vyhrát. Ale už nemůžu dál a tak jsem to vzdal.<br/> Zastavit stát, přestat se bát, pak přestat křičet, přestat se prát.<br/> Rozpoznat lháře, jen se jim vysmát, podle zkurvenejch pravidel jejich hru nehrát,<br/> po dlouhé době dobře se vyspat, tak jako král, to bych si přál.<br/> Protože už nechci si z huby vyrážet zuby, lámat si kosti a drtit klouby,<br/> pro tělo i duši kopat dva hroby.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Lži a masová manipulace, další řízená indoktrinace,<br/> pocit kolektivní viny za všechny jejich zkurvený činy.<br/> Rozsévat sémě strachu, nutí lidi rýt držkou v prachu<br/> a přesvědčit je, že jim to patří, jestřábi další oběti větří.<br/> Už slyším jak zvoní zvony, hoří bankovní domy,<br/> padají zasraný zákony, pohlcují je plameny.<br/> My všichni jsme Řecko! Tady všude je Řecko!<br/> Všechny otevřené oči, vypláchnout slzným plynem,<br/> každý, kdo mluví a křičí, je Jidášovým synem.<br/> Všechny zaťaté pěsti, hroutí se pod tíhou moci,<br/> v dálce už ale slyším, jak nese se temnou nocí<br/> Jako když zvoní zvony, hoří bankovní domy,<br/> padají zasraný zákony, pohlcují je plameny.<br/> My všichni jsme Řecko! Tady všude je Řecko!

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Zapalte svíce v síních i na chodbě,<br/> sepněte ruce k jediné modlitbě,<br/> ve jménu ducha, syna i otce,<br/> ať navždy vládne jen inkvizice.<br/> Ptám se jak mohu věřit v dobro, co kážeš,<br/> když proteklo proudem tolik krve.<br/> Když vše na co přísaháš a čemu věříš,<br/> znamená dupat po tolika hrobech.<br/> Protože tolik bylo vztyčeno křížů<br/> a kolik hranic vzplálo v jejich stínu?<br/> Vše s požehnáním církve svaté, jež nikdy nepřipustila vinu.<br/> Naše jsou vraždy, mučení, znásilnění<br/> oheň hoří navždy, nedá se jen tak zhasit.<br/> A jednou pro vždy přináší rozhřešení,<br/> pro všechny kteří, chtějí své duše spasit.<br/> Stále slyším ozvěnu umučených duší<br/> a ve vzduchu visí pach spálených lidských těl.<br/> A ty se mě ptáš jak mohu tě soudit za to co stalo se kdysi,<br/> ale zříci se těch vrahů jsem tě neslyšel.<br/> Nás označuješ za vyvrhele, za šiřitele hříchu,<br/> tak strč si svou bibli do prdele, ať ukojíš svoji pýchu.<br/> A poslyš slova neznaboha.<br/> Navždy jsme nepřátelé!

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Kopnout si do psa je mnohem snažší, než se nechovat jako zmrd.<br/> Ale pozor sráči, jen málo stačí a přijde si pro vás smrt.<br/> Kosou se napřáhne, jen klidně brečte,<br/> v klidu se nadechne a mile řekne.<br/> Tvůj život stál úplně za hovno. A už je to úplně jedno.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

Rozložit karty, zeptat se boha, zamíchat osudem, znova a znova.<br/> Otevřít srdce a zavřít oči, vysypat mince a napít se moči.<br/> Kolik je otázek ve směru nebe, spílání osudu, že na nás jebe,<br/> že naše láska nelíbá na rty a nedal nám od vínku ty správné karty.<br/> Jen znovu a znovu Feteke Péter, až zbudou jen sirky, láhev a éter.<br/> Jek snadné je udržet nás všechny ve hře, když stále věříme, že můžeme vyhrát.<br/> Metoda cukru, biče a pepře, jež nutí nás doufat a prdele líbat,<br/> Prdele líbat, karty si snímat, hezky se oblíkat a tiše vzlykat,<br/> jednoho dne to však nebudou karty, co doma na stole budeme míchat.<br/> To jednou podá nám, Fekete Péter, krabičku sirek, láhev a éter.<br/> Znovu a znovu Feteke Péter, až zbudou jen sirky, láhev a éter.<br/> A pak jen oheň.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026

originally a poem by Fráňa Šrámek<br/> <br/> Snad kdesi za Piavou leží<br/> takový člověk jako jsem já<br/> naslouchá písni železa,<br/> hledá a nalézá.<br/> Čas po něm jak vítr<br/> po žitě běží, a žito, a žito zrá...<br/> <br/> Plátno za plátnem děj napíná,<br/> někdy to není ani krajina.<br/> To vše se zkřivilo v číhavý dřep<br/> a posunčinu podezřelou.<br/> Před Piavou za Piavou,<br/> leč mlýna dva melou,<br/> poslední rytmikou žhavou<br/> dvou srdcí tep...<br/> <br/> Lístky si psáváme malé<br/> jež nedojdou.<br/> Myslím na tebe stále<br/> bratře za vodou.<br/> Nemyslím na mosty stržené,<br/> neklesám, rostu.<br/> A my se spolu sejdeme<br/> uprostřed mostu.<br/> <br/> <br/> Stačí mi lupen nebo hvězdy pád<br/> bych z něho vyčetl slze.<br/> Pozdravuji tě nastokrát<br/> však nevidím tě v mlze.<br/> Jsi asi hnědý jako zem,<br/> takový jsme tu všici.<br/> Však svítíš krásným úsměvem,<br/> ten úsměv vidím, je mou večernicí.

Submitted by Iron_Wraith — Jun 06, 2026